Už sem velkej chlap
7. 3. 2009
Myslím, že jsme s Agarem udělali veliký pokrok. Za tu dobu, co už ho máme snad už trošku zmoudřel (musím zaklepat na dřevo) a veškeré učení bere jako jednu velkou hru. Take přivolání je téměř stoprocentní, až na pár důležitých faktorů kdy prostě nepřijde:
Od kamarádčiných psů hodně povelů odkoukával, tudíž jí patří mé velké díky, např začíná pomalu hledat aportík když si třeba nevšimne, že už sme ho hodili..... a běží ukázaným směrem.
Nesmím opomenout jeho nejmilovanější hračku a drogu lítací talíř :) jen s ním si užije nejvíc a ta radost a závislost v jeho očích je úžasná...
Už sme nacvičili už tolik potřebné zůstaň a už aji chodí občas i po ulici bez vodítka a ví, že musí chodit jenom po chodníku a sám najde náš dům (to je pro případ, kdyby utekl, tak at ví kam....)
Pomalu se ho snažíme učit nové věci, ale nejdůležitější povely pro nás a jeho spokojený život je přivolání a zůstaň a aportík. I kdyby uměl jen tohle mám pocit že i tak překonal naše nejlepší představy o soužití s ním :) Prostě splnil naše očekávání a pořád nás něčím překvapuje. Ale učení mu holt trvá dýl, potřebuje to dostat do krve a zažít to, ovšem ten čas mu dáme. Je to náš nejmilovanější a nechytřejší mazlík na světě :o)
- záleží na tom jestli sme s ním sami bez psích přátel nebo ne. Pokud sme sami není s ním problém, veškerou pozornost věnuje jen nám a je to v pohodě.
- pokud sme na společné hromadné psí vycházce, drží se víc psí smečky dokud se nevyblbne, to ho ani nemá cenu přivolávat protože nepřijde ani náhodou, ale stačí zavolat jiného psa a on přijde s ním. Jde o to že pokud je v zápalu hry a dlouho sme se psama nebyli, nejsme mu tak vzácní jako oni a prostě potřebuje ze sebe dostat tu energii. Samozřejmě jde ho donutit aby se na nás díval, ale to si zase neužije pořádně hry.... a jelikož ted ty procházky nejsou už každej den, jak tomu bylo v létě, snažíme se mu dopřát pořádný vyblbnutí. Ale jakmile ze sebe upustí drobet energie to už si nás opět hlídá... časem se to snad změní....
Od kamarádčiných psů hodně povelů odkoukával, tudíž jí patří mé velké díky, např začíná pomalu hledat aportík když si třeba nevšimne, že už sme ho hodili..... a běží ukázaným směrem.
Nesmím opomenout jeho nejmilovanější hračku a drogu lítací talíř :) jen s ním si užije nejvíc a ta radost a závislost v jeho očích je úžasná...
Už sme nacvičili už tolik potřebné zůstaň a už aji chodí občas i po ulici bez vodítka a ví, že musí chodit jenom po chodníku a sám najde náš dům (to je pro případ, kdyby utekl, tak at ví kam....)
Pomalu se ho snažíme učit nové věci, ale nejdůležitější povely pro nás a jeho spokojený život je přivolání a zůstaň a aportík. I kdyby uměl jen tohle mám pocit že i tak překonal naše nejlepší představy o soužití s ním :) Prostě splnil naše očekávání a pořád nás něčím překvapuje. Ale učení mu holt trvá dýl, potřebuje to dostat do krve a zažít to, ovšem ten čas mu dáme. Je to náš nejmilovanější a nechytřejší mazlík na světě :o)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář